2 part

V druhé části, se celý tvar uvolnil. Proběhla redukce textu i scény. Herci jsou sice stále označeni jako Figury, ale pozvolně si začínají uvědomovat svojí existenci. Začínají si uvědomovat místo, čas a prostředí, do něhož jsou zasazeni. Jejich existence jim přestává být lhostejná, cítí zodpovědnost za svoje činy a také již nesou jisté známky poškození. „naše jediná chyba byla myslet si, že to byl začátek. Tím říkám, že existuje vždy nový začátek. Co se udělalo, byl pravý opak toho, co bych udělala já, ale mě se na můj názor nikdo neptá. Tím se potvrzuje to, že se stále jedná o ,figuru‘, která si začíná být vědoma sebe sama,“ říká jedna z postav.

In the second part the whole structure was loosened up. Both the text and sets were reduced. Actors are still identified as Figures but they gradually start to be aware of their existence. They become conscious of the place, the time and of the environment into which they were planted. They stop being indifferent to their existence and start feeling responsibility for their actions. They show signs of damage. ,,Our only mistake was thinking that this was the beginning. By which I mean that there is always a new beginning. What was done was the direct opposite of what I would have done instead, but nobody ever asks me for my opinion. Which only confirms that it is still just a figure which starts to become aware of itself,” says one of the characters.